CESTOVÁNÍ

SPONTÁNNÍ VÝLET DO KRKONOŠ – Den čtvrtý

Poslední den!
Poslední den v Krkonoších a my měly jen matnou představu o tom, co nás dnes čeká.

V prvním případě nás čekala cesta domů, ale to bychom nebyly my, kdybychom se ještě někde nestavily! A že ty zastávky tedy stály za to!

Z kempu jsme vyjely kolem desáté hodiny, jelikož YELLOW POINT, kam jsme měly namířeno, otevíral až v tuto hodinu.
Den předem jsme totiž úplnou náhodou objevily, tento adrenalinový park, a protože k adrenalinu nemáme daleko ani doma, věděly jsme, že to musíme zkusit.

První stanoviště (byly na více místech) jsme našly hned. Taky kdo by přehlídl obří Labskou přehradu, že jo?! 😀
Jednalo se tedy o Zip Line a přejezd z jedné strany přehrady na druhou. Pod vámi propast, ve které by vás ani ta žlutá helma nezachránila, před vámi dlouhé lano, kterému v té chvíli opravdu nedůvěřujete, ale musíte! a nad vámi počítáte andělíčky… Dobře, tak to trochu přeháním, ale první krok… vlastně máte doslova skočit… ten se mi nelíbil. Pak už to bylo jenom lážo plážo a jedete. To byly moje pocity ze Zip Line a to jsem ještě nevěděla, že mě čeká něco „horšího“. 😀

Velmi sympatičtí kluci, kteří to celé vlastnili, nás překecali (dobře, zas tak překecávat nemuseli), abychom šly na tzv. Obří houpačku. Vydaly jsme se tedy tím směrem.

Cestou nás ještě stihly zastavit policisté, musela jsem si (poprvé) dýchnout , ale alespoň jsme zjistili, že jedeme na úplně opačnou stranu… 😀 Všechno špatné k něčemu dobré.. 😀

Když jsme k místu dorazily, zrovna někoho tahali nahoru. Viděly jsme tedy, co nás v následujících minutách čeká. Tohle byl adrenalin!
Jedná se tedy o největší houpačku v Evropě. Měří 18 metrů, ze kterých následně padáte dolů. Doslova padáte!
Mají to velmi dobře vymyšlené, vytáhnou vás nahoru k plošině, na kterou vám vylézt nelze, jelikož když vidíte těch 18 metrů pod sebou, chcete si to okamžitě rozmyslet. Jenže paní nahoře vám řekne jen: „Tak co můžeme?“ Vy s hrůzou v očích, když vidíte lidi pod vámi jako mravenečky odpovíte: „Tím si nejsem tak jistá“ a už slyšíte cvaknutí karabiny a letíte.

První sekundy jen padáte, to je ten nejhorší moment (To je ten moment na videu, kdy nejvíc řvu) 😀
Máte pocit „Co když mě to nezachytí“ i když víte, že to není možné. Máte pocit „Co když se dole rozplácnu, jako rozbředlé rajče“ a zbude po mně jen velká díra, jako to bývá v animovaných pohádkách.
Pak vás to vyhodí ještě párkrát, ale už víte, že jste alespoň trochu v bezpečí. To nejhorší už máte za sebou a jen se houpáte v několika metrech nad zemí. Normálka ne? 😀

Potom, co jsem byla zpátky na svých se mi totálně rozklepaly kolena. Naštěstí to zase po pár minutách přešlo a už jsme opravdu vyrazily na cestu.

Naše poslední zastávka byla asi o hodinu později na nádherných Mumlavských vodopádech. (Jestli do Krkonoš, tak rozhodně doporučuji Pančavské a Mumlavské)

Na Mumlavských jsem byla jako malá a pamatovala jsem si je mnohem menší (nemělo by to být obráceně?) 😀
Od silnice to není daleko, auto necháte na nedalekém parkovišti a zbytek jdete pěšky jen kousek. 🙂

No a nakonec už jsme si to štrádovaly domů, poslouchaly písničky, zpívaly si a měly fajn zážitky z tohoto spontánního výletu! 🙂

A pokud jste ze severních Čech (nebo máte namířeno) můžete využít adrenalinové hry od našich šikovných kluků http://www.adrenalinpoint.cz/

Mějte se a smějte se 🙂 Canli 🙂

Jezdíte taky raději na spontánní výlety nebo plánujete? Dejte mi vědět! 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *