MYŠLENKY

Z vesničanky Pražačkou

S koncem střední školy přišly na řadu otázky týkající se mého budoucího života. Včetně otázky „Ty jako nejdeš na Vejšku?“ jsem musela řešit i další problémy týkající se této změny.

Vzhledem k tomu, že už pár let pracuji sama na sebe, je potřeba v mém životě dokonalá organizace. Což sice občas v mém (nestereotypním alá pořád něco nového) životě pokulhává, a tím pádem pak všechno doháním na poslední chvíli, ale musím se s tím vždy nějak vyrovnat.

Koncem čtvrťáku jsem začala psát články pro jednu firmu, což jsem věděla, že bude dlouhodobější. Tím pádem jsem získala svobodu, jelikož jsem měla Home Office a to mi naprosto vyhovovalo (komu taky ne, že jo?!). Jinak jsem měla sjednané nějaké brigády přes prázdniny, protože mě nebaví sedět jen doma za počítačem (jo a taky jsem docela workoholik) a samo sebou jsem odesílala Neobyčejný diář a objednávky k lidem.

Koncem prázdnin už jsem musela začít uvažovat, co bude dál. Neměla jsem tucha, co chci dělat, ani jestli se mi chce vlastně odcházet, ale přišlo to z čista jasna. To rozhodnutí za mě udělal nakonec někdo jiný.

Naše malé městečko je sice pořád městečko, ale funguje to tu jak na vesnici. Lidé se znají, babky sedí na náměstí už od brzkých ranních hodin a je tu to nádherné ticho. Les máme skoro za domem, na cyklostezku tři minuty chůze, a dokonce tu máme i sjezdovku! Občas někdo začne sekat zahradu v 12:00 hodin v neděli, nebo vás budí rozhlas, který opravdu, ale opravdu nechcete mít přímo za oknem 😀 ale milovala jsem to tu odjakživa a vždy milovat budu. Vážně! Lepší místo pro své dětství jsem si nemohla přát. 😊

No ale jednou ten odchod přijít musel. Na výběr tu není moc práce a já nejsem člověk, co se spokojí s prací ve fabrice. Potřebuji dělat něco kreativního. Navíc už pár let pravidelně jezdím do Prahy kvůli různým pracovním schůzkám, a proto byla tato možnost na prvním místě.

Bylo rozhodnuto! Jdu do Prahy.

Před pár lety (bylo mi asi 15-16 let) jsem byla spontánně na přednášce o digitalninomadstvi.cz od Martina Rosulka. Přednáška se konala v Pražském Impact Hubu. Tenkrát jsem ještě netušila, co mě v následujících letech čeká, ale to místo mě už tenkrát uchvátilo.

Přednáška proběhla, všechno bylo super. Po přednášce se všichni pomalu zvedali a odcházeli. Jen já jsem se vydala směrem k přednášejícímu. Jelikož jsem se chtěla zeptat na pár otázek. Vznikla z toho dokonce fotka …

… a poté jsme navázali kontakt na emailu a občasně si napíšeme do dnes. To je jenom taková vsuvka, abyste se nebáli oslovovat ostatní.

Abych se ale vrátila k tomu, co se dělo. V Impact Hubu mě nakonec nevzali kvůli mé angličtině, jelikož vy už víte, že já angličtinou zrovna neoplývám, omylem jsem se prokecla i tam. A tak mi ani nedali šanci to zkusit. Chápala jsem to a byla jsem ráda, alespoň jsem věděla na čem jsem.

Moje malá dušička se však asi nechtěla vzdát, a tak jsem odpověděla na inzerát do dalšího coworkingového centra a to Node5. Do emailu jsem sice napsala, že mám z angličtiny základy, ale i tak jsem dostala pozvání na pohovor.

Na pohovoru jsem zaujala natolik, že řekli „tu holku chcem“ 😀 a já měla 14 dní na to ukázat, že se dokážu dorozumět. Což se ukázalo, že mi nedělá větší potíže.

A TAK SI MĚ NECHALI.

No a teď tam děláme prakticky všechno. Náš tým tvoří pouze 4 osoby a z toho dvě jsou na part time. Jsme v práci denně 10 hodin a občas je to vážně na hlavu. Ze života Home Office rovnou do uspěchaného velkoměsta. Je však na nás, aby to tam fungovalo. A až to dáme vše do pořádku, bude všechno zase fajn. Stereotyp mě tu nejspíš nečeká a to mi naprosto vyhovuje. 🙂

Takže jsem nakonec z vesničanky, copywriterky na volné noze povýšila na asistenta manažera, i když je to všechno takové pofidérní. Život je zkrátka nepředvídatelný. Važte si toho, co máte a nebojte se zkoušet nové věci, i když si nevěříte. Ono to vždy nějak dopadne. 😊

Kde pracujete vy? Napište mi do komentáře, co děláte, čím se živíte nebo čím jste si prošli! 🙂

Mějte se a smějte se 🙂 Canli 🙂

One Comment

  • Platan

    Veľmi sympatické 🙂 Prajem veľa šťastia vo veľkomeste, vyzerá to, že sa ti tam páči, aj keď tých 10 hodín je vážne niečo viac 😀 Mimochodom home office nevyhovuje až toľkým ľuďom. V mojom odbore (IT) poznám kopec ľudí, ktorí doslova odmietajú pracovať z domu 😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *