INSPIRACE,  MYŠLENKY

Rok od maturity

Během psaní jiného článku jsem si uvědomila, že už je to vlastně rok, od toho pekla jménem maturita.

Kdo mě sleduje déle, určitě ví, že nejsem zastáncem školství a už vůbec né té střední, na kterou jsem chodila. To však neznamená, že vás nemůže naučit životní lekci. Pokud jí dáte prostor, může to být cokoliv.

A protože téma maturit je zrovna aktuální, napadlo mě udělat výcuc toho, co se vše událo, co se stalo, co mi to dalo atd…

Můj maturitní ročník byl jeden z těch lepších na střední škole. Nemusela jsem být na intru, který byl bezpochyby jedním z nejhorších kvůli požadavkům, které svět neviděl. Dojížděla jsem, zpívala si s kamarádkou po ránu v autě, zlepšovala si den. Nacvičovali jsme na náš maturitní ples a se zděšením jsem zjistila, že některé školy ani nedělají předtančení nebo půlnoční překvapení. Byly to totiž jedny z nejlepších zážitků, které jsme jako třída zažívali. A i přes to, jak byla naše třída rozdělená, troufám si říct, že spolupráce nás spojovala.

DVA DĚSIVÉ PŘEDMĚTY

Na maturitu jsem se učila pouze dva předměty, u ostatních jsem se nebála. Jeden z nich byl předmět “Dějiny výtvarné kultury“, u kterého jistě víte (z instagramu), jak mě bavilo si dělat srandu z obrázků. Těch 54562065160 jmen (a jejich povolání, jejich děl, a jména těch děl a způsob malby a mnoho dalšího) jsem se, ale naučit musela, což mi nešlo. Když bylo pár dní před zkouškou, doslova jsem zapomínala jména mých přátel, protože jsem měla v hlavě jen “mistr Teodorik, Vincent van Gogh, Bramante, George Seurat, nebo třeba George Brankusi a jeho princezna X” ↓ ↓ ↓ a další spoustu…

Vážně! Tohle dílo se jmenuje Princezna X

U tohoto předmětu jsem si vytáhla otázku číslo 24. Tu kterou jsme již nestihli probrat ani ve škole a já si klasicky řekla “to si nevytáhnu” a přípravu už odflákla, protože do mého mozku se zkrátka víc nevešlo. Chápejte mít po celém pokoji jména a jejich díla a roky a VŠECHNOOO, to byla šílenost.

První předmět

Asi si dokážete představit, co jsem tam řekla.. Vzpomněla jsem si jen na pár mizerných jmén názvů děl a pak jsem se už jen opakovala a modlila se, ať už to proboha skončí.

Po zkoušce jsem si říkala, že na čtyřku to snad postačí. A při formálním vyhlášení, když bylo v celé místnosti ticho a oni řekli “Veronika Šrédlová – Dějiny výtvarné kultury – za JEDNA!” Hlasitě jsem prohlásila “COŽE?!”, zkrátka to ze mě vypadlo, načež se na mě všichni zděšeně podívali, co si to dovoluju a já se jen s omluvou nevinně zasmála.

Druhý předmět

Druhý předmět, na který jsem se připravovala byla němčina jak ústní, tak didaktický test. Absolutně nevím, co v Cermatu minulý rok vyváděli. Mám pocit, že při vytváření didaktických testů musí chlastat, asi jako my když jsme vymýšleli naše půlnoční překvapení, které jsme naštěstí zavrhli po vystřízlivění. 😀 Oni však ty jejich nápady myslí naprosto vážně.

Závěrem bylo, že jsme byli ve třídě, kde je akustika na bodě nula a já z poslechu slyšela max půlku. Takže didaktický test jsem si střihla na podzim znovu, tentokrát s více než “snad to bude alespoň za čtyři”. Měla jsem asi 70%.

Naopak při vyhlašování ústních mi předseda poroty řekl, že moje němčina byla výborná, a že také nechápe proč jsem didaktický test nezvládla.

Je to o štěstí a o vaší náladě, se kterou se v to ráno vzbudíte! 😀

Z mé maturity si pamatuji ještě jednu věc, u které mě Cermat naprosto (málem i během zkoušky) a totálně rozesmál.

Protože spojit Rumcajse a Cipíska s byrokracií a Jánošíkem, to chce kreativitu! 😀

nemám slov 😀

Ještě než jsem odmaturovala, začala jsem psát články z domova, kde se mě sice ptali na maturitu (kterou jsem řekla, že ještě nemám), ale stejně chtěli abych prokázala, že jsem schopná. To co mám na svém maturitním vysvědčení, neřekne nic o mě. A tím jsem se řídila již během střední.

Přes léto jsem brigádničila a psala články. Na podzim se odstěhovala do Prahy a volala jsem do coworkingového centra tak dlouho, dokud mě nevzali na pohovor. Nebyla jsem tam ani 3 týdny na zkušebce a už jsem měla na starosti eventy. Néé, že bych o tom něco věděla, zkrátka řekli, tady je systém, takhle se s ním pracuje a na eventovým emailu je tak 100-200 emailů, které je potřeba vyřešit. 😀

Organizovat akce pro Porsche nebo pro Francouzskou ambasádu byla jedna z nejvíce poučných věcí, co jsem mohla zažít. Řídit cowork ve dvou lidech, byla občas šílená jízda, skoro jsme v práci spali, uspořádali společně s členy obří párty, po které se uklízelo ještě dva dny, organizovala další akce a občas měla pocit, že je toho moc, ale zjistila jsem, kolik zkušeností jsem zde získala.

No a teď jsem tady. Rok od maturity, kdy jsem byla zbytečně vystresovaná kvůli lidem, co mě neměli rádi, protože jsem si plnila své sny. Zbytečně vyšilující, protože jsem si nevěřila. A to všechno mě posílilo a nyní mohu říct, že jsem spokojenější, než kdy dřív.

Maturanti, hlavně to nevzdávejte! Věřte si a ono to nějak dopadne! Váš svět se nezboří, nic nebo nikdo nikam neuteče, všechno má svůj čas a věci se dějí z nějakého důvodu. Nestresujte se a užívejte si poslední dny vašich nynějších životů! 🙂

Napište mi jaká byla vaše maturita! Co vás děsilo? Nebo pro letošní maturanty, co vás děsí? Jaké máte pocity? 🙂

A mějte se a smějte se 🙂 Canli 🙂

4 komentáře

  • Aleš Otava

    Canli, díky za další skvělý článek, který mi zpříjemnil den! 🙂

    Maturita…to je zvláště v mém případě jedno velké téma! 😀 Je ale fakt, že ta samotná zkouška není nejhorší, byť to jsou nervy. Člověk se vlastně tehdy doopravdy UČÍ (ne, učení na opakování z jedné kapitolky nějakého předmětu fakt není učení v tom pravém smyslu 😀 ) a zažívá si nervy typu: “Co když to nedám? To nebudu moci na vysokou školu. Bez maturity budu nic!”. Důležité je si uvědomit, že maturant má 3 pokusy a když se náhodou stane, že úplně “vybouchne”, tak pořád nic nekončí, jen si musí na svůj úspěch počkat! 🙂 Když už jsem maturitu zvládl i já, tak věřím, že ji spousta lidí zvládne se zavřenýma očima!

    Maturanti, pokud náhodou čtete tento komentář, tak i já říkám: NIC NEVZDÁVEJTE A MAKEJTE! Věřím, že to zvládnete a přeji vám spoustu štěstí! 🙂

    Co se týče mé maturity, já dosud nechápu, jak jsem sakra mohl odmaturovat z účetnictví! 😀 Já – člověk, který v účetnictví byl vždycky nejhorší. Vzpomínám si na to, jak mi učitelka říkala, že jsem úplně blbej, že jsem se do toho pustil. No a já se to fakt naučil a udělal to. Ale jo, taky si vzpomínám, jak jsem vypustil z pusy před komisí něco ve stylu: “Ty vole, jo!” 😀 😀 V tu chvíli to vypadalo, že všechny výsledky anulují a budu moci jít zase příště! 😀 S mým studiem na SŠ by to byla už jen lehká dorážka, která by mi asi už úplně zničila život… 🙂

    Canli, ještě jednou – moc děkuji za fakt super čtení a jsem moc rád, že pokračuješ stále v těchto skvělých článcích! Jsi někdo, kdo si pořád drží svou laťku (a to proklatě vysoko) no a já mohu říct, že jsem rád, že máme takové skvělé blogery! 🙂 Jsem i rád, že si žiješ svůj vlastní sen a pracuješ na tom, abys byla šťastná! A to je něco hodně důležitého! 🙂 Moc Ti fandím a doufám, že se i Ty někdy zastavíš na můj blog! 🙂

    Aleš z http://www.alesotava.cz 🙂

    • Canli

      Páni, díky za tak dlouhý komentář! 🙂
      Musím se omluvit, že odpovídám až nyní, tenhle týden byl dost šílený. 😀
      Máš naprostou pravdu! 🙂 A je super, že jsi účetnictví zvládl, a že jsi se nakonec dostal na vysokou, kterou jsi chtěl. 🙂

  • Jarda

    Pěkný článek! A je skvělý, že jsi získala praxi už takhle brzo. Vůči (českému) školství jsem také skeptický. A upřímně mi přijde jako blbost strávit na vysoké pět let a teprve potom hledat práci.

    Moje maturita byla půl na půl. Něco bylo na pohodu (angličtina), něco jsem dost zkazil (literatura) a něco mi nevyšlo (praktická), takže jsem šel taky na podzim. Ale jsem za to rád. Nebyl bych teď tam, kde jsem.

    Přeji hodně úspěchů v podnikání! 🙂

    • Canli

      Musím s tebou souhlasit, taky bych teď byla úplně jinde kdybych odmaturovala hned, asi je to z nějakého důvodu. Jak se říká, všechno špatné k něčemu dobré.. 🙂

      Moc děkuji za komentář a také přeji hodně úspěchů! 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *