Karlovy Vary jsem si oblíbila hned poprvé, co jsem tu byla na táboře, ještě jako malá. Od té doby se sem moc ráda vracím. Mám ráda tu atmosféru a kouzlo tohoto města mě stále přitahuje více a více. Kamarád mi nabídl, jestli nechci jet s ním a s jeho babičkou, do městečka kousek vedle od Karlových Varů. Mají tam příbuzné. Chvilku jsem váhala, protože nemám ráda cestovat s někým cizím, většinou se totiž neshodneme na tempu výletu. Já jsem zkrátka takový víc dobrodruh. 😀 Ale nakonec jsem měla jen špatné domněnky a výlet byl fajn. 🙂 Skoro do posledního dne jsem netušila ani kam to jedeme. Nechala jsem se překvapit, ale když jsem…

Poslední den! Poslední den v Krkonoších a my měly jen matnou představu o tom, co nás dnes čeká. V prvním případě nás čekala cesta domů, ale to bychom nebyly my, kdybychom se ještě někde nestavily! A že ty zastávky tedy stály za to! Z kempu jsme vyjely kolem desáté hodiny, jelikož YELLOW POINT, kam jsme měly namířeno, otevíral až v tuto hodinu. Den předem jsme totiž úplnou náhodou objevily, tento adrenalinový park, a protože k adrenalinu nemáme daleko ani doma, věděly jsme, že to musíme zkusit. První stanoviště (byly na více místech) jsme našly hned. Taky kdo by přehlídl obří Labskou přehradu, že jo?! 😀 Jednalo se tedy o Zip…

Nacházela jsem se již 3 dnem v kempu v Krkonoších. Konkrétně ve Špindlerově Mlýně. Slunce ještě ani nevyšlo a my už jsme s Lindou vstávaly, abychom vyrazily na dnešní výlet! 🙂 Chystaly jsme se totiž na Sněžku. Od rána nás strašil déšť a velká bouřka, která měla přijít někdy kolem oběda. Linda každou hodinu kontrolovala telefon, ale počasí se měnilo z minuty na minutu. Dorazily jsme do Pece pod Sněžkou, kde jsme se vydaly s davem do kopce. Nevěděly jsme kam přesně jít, ale uznaly jsme za vhodné, že lidé budou směřovat stejným směrem. Šly jsme podél naučné stezky pro děti, kde jsme samozřejmě stavěly u každé zastávky, abychom si…

Ráno mě probudilo sluníčko a vyhřáté auto. Paprsky dopadající skrz okno na můj lehce promrzlý obličej. Klidná mysl, která neřešila, že dnes něco musí nebo nemusí. Pohodový pátek, kdy jsem sice musela pracovat, ale neskutečně mě to bavilo. Žádný stres, žádné špatné myšlenky, jen já a moje spokojená duše. Noc byla vcelku klidná… Ale co si budem – trochu jsem mrzla, avšak podzimní čapka mě zachránila. 😀 Chvilku mi trvalo, než jsem se probudila, vytáhla se z pelechu a našla jsem svou termosku s horkým čajem a ulovila sušenku k snídani. Dnes nebylo kam spěchat, čekala mě práce, úprava fotek, napsání textů a vyřešení záhady (to byl vtip). 😀 Došla…

Ve čtvrtek 24. května jsem se vydala do Krkonoš. Nebyla to však obyčejná cesta či dovolená… Byla to moje cesta do neznáma! Plán byl navštívit pár míst, odpočinout si, užít si přírody a jen tak být. Nestresovat se, že jsem teď už měla být někde jinde, ale jet tam kam mě smysly zavedou. Na cestu jsem vyrazila s mým malým auťácem Twingem Tweetym, které mi slouží i jako spací prostor. Ačkoliv se zdá, že Twingo je fakt malý auto, jeho kufr se dá krásně složit a celý zadní prostor se tak otevírá. Já jakožto malý člověk se zde v pohodě vyspím, takže není nač si stěžovat. Někteří by si možná…